tr?ev=6021745992196&cd[value]=0.00&cd[currency]=CZK&noscript=1
volejte_ico.png
 >  Produkty a řešení  >  SOLÁRNÍ OHŘEV VODY  >  Zkušenosti z provozu beztlakého solárního systému

Zkušenosti z provozu beztlakého solárního systému

img_1203.jpgO využití termického slunečního zařízení pro ohřev užitkové vody a podporu vytápění v rodinném domě, bylo napsáno již mnoho článků a vždy se polemizovalo o tom, zda se nám vyplatí pořídit si takové zařízení i bez státní finanční podpory. Někdy mohou být však i jiné důvody, proč si sluneční zařízení pořídit.

Když jsem zvažoval, zda si termické sluneční zařízení pořídíme do našeho nově postaveného domu, nebylo zde hlavním kritériem pouze ekonomické .posouzení návratnosti vložených finančních prostředků, ale hlavní roli sehrál i fakt, že v létě bychom museli ohřívat užitkovou vodu na mytí buď elektřinou a nebo teplovodní peletovou krbovou vložkou. Představa, že bychom museli v létě kvůli teplé vodě zatápět v krbové vložce a pálit dřevěné pelety, protože by to bylo levnější, než ohřívat vodu elektřinou, se mi zdála absurdní. Proto jsem zvolil ekologičtější způsob ohřevu užitkové vody, pomocí termického slunečního zařízení, aniž bych bral hlavní zřetel na ekonomickou návratnost.

Jelikož pracuji řadu let v oboru a jsem profesí projektant vytápění, měl jsem již o slunečním zařízení své představy. Nechtěl jsem například řešit výměnu a doplňování nemrznoucí kapaliny do potrubních rozvodů slunečního okruhu, z důvodu možného odpaření kapaliny pojistným ventilem, při přehřátí systému v době nadměrných slunečních zisků, či z důvodů jejího stárnutí.

Také jsem nebyl spokojen s kvalitou běžně dodávaných akumulačních nádrží a výměníků tepla, které nemají vysokou životnost, pokud nejsou vyrobeny z nerezu, či speciálního plastu. Z těchto důvodů, padla volba na moderní beztlaké sluneční zařízení, s řízeným napouštěním a vypouštěním kolektorů, s takzvanou drain-back technologií, které navíc nabízí vysokou účinnost a je téměř bezúdržbové. Sluneční zařízení bylo možno zakoupit jako kompletní stavebnici a to také rozhodlo.

Sluneční kolektory jsou o celkové aktivní ploše 4,7 m2 (2x2,35 m2), jsou využívány zejména pro ohřev užitkové vody, ale jsou schopny podpořit také vytápění domu. Solární okruh je  beztlaký a je navržen jako tzv.  drain-back systém. Není potřebná expanzní nádoba ani nemrznoucí kapalina. Při mrazu, nebo při přehřátí slunečních kolektorů, se voda z kolektorů vypustí zpět do beztlaké akumulační nádrže.

Výměníky tepla osazené v beztlaké akumulační nádrži jsou celkem čtyři. Největší nerezový výměník  tepla o předávací ploše 5,5 m2 slouží pro průtokový ohřev teplé užitkové vody, další výměník o předávací ploše 2,3 m2 je použit k ohřevu vody v nádrži pomocí teplovodní krbové peletové vložky a zbývající dva výměníky tepla, o předávací ploše 2,3 ma 0,4 m2 zapojené do série, jsou využívány pro nucený systém vytápění domu (s elektronicky řízeným oběhovým čerpadlem), pomocí deskových otopných těles, koupelnového trubkového tělesa a podlahového vytápění, vytvořeného z potrubních rozvodů, jež vedou k otopným tělesům v podlaze v místech, kde je příjemné mít teplou podlahu.

Jako rezerva je v akumulační nádrži vnořeno elektrické topné těleso o výkonu 2 kW, které je schopno ohřát užitkovou vodu i temperovat objekt, v případě poruchy peletové teplovodní krbové vložky, nebo při nedostatečném slunečním svitu, či nedostatku dřevěných pelet.

Po téměř dvouletém provozu slunečního zařízení v součinnosti s peletovou teplovodní krbovou vložkou, mohu říci, že systém splnil svou úlohu nad mé očekávání. Sluneční zařízení funguje bezobslužně jak v létě, tak v zimě a jedinou mojí povinností je průběžná kontrola provozních stavů slunečního systému a jednou za rok musím doplnit trochu vody do akumulační nádrže, protože voda, při jejím zvětšeném objemu vlivem vysoké teploty (85 °C), přeteče přepadem do nádoby k tomu určené. Tuto vodu pak využívám na zalévání květin v domě.

Během roku, dokáží sluneční kolektory v letním období průměrně vyrobit až 32 kWh tepla za den a v zimním období v průměru okolo 10 kWh za den (maximálně bylo v zimě naměřeno až 28 kWh/den). V přechodném období, na jaře a na podzim to je v průměru cca 20 kWh za den. Celkem v běžném roce bylo vyrobeno cca  2 700 kWh tepla, což odpovídá úspoře provozních nákladů za elektřinu cca 28 tisíc Kč/rok (v domě je používán pouze VT tarif). Podotýkám jenom, že energetická výtěžnost bude záviset na klimatických podmínkách, kde bude sluneční zařízení nainstalováno. V tomto případě je to 55 km jižně od města Linz v Rakousku.

Je jisté, že zajímavou alternativou ohřevu užitkové vody je fotovoltaická elektrárna, jejíž ceny se každým rokem snižují a její vyrobenou elektřinu, pomocí fotovoltaických panelů, je možno využívat i k jiným účelům (jako záložní zdroj elektřiny, k provozu domácích elektrospotřebičů, nabíjení elektromobilu a pod.). Není tedy od věci mít oba dva systémy a sluneční záření využít jak k výrobě tepla v slunečních termických kolektorech, tak také k výrobě elektřiny pomocí fotovoltaických panelů. Ohřev vody fotovoltaickými panely vyžaduje oproti termickému systému při stejném výkonu cca 7 až 8 x větší plochu (dle typu použitého FV článku) pro osazení FV panelů.