tr?ev=6021745992196&cd[value]=0.00&cd[currency]=CZK&noscript=1
volejte_ico.png
 >  Domácnosti  >  Ventilace  >  Větrání s rekuperací

Větrání s rekuperací

Hlavní výhodou nuceného větrání s rekuperací tepla je výrazné snížení spotřeby tepla na vytápění objektu, což má význam zejména pro majitele pasivních domů, kteří jedině instalací rekuperační jednotky mohou dosáhnout požadované roční měrné potřeby tepla. Také majitelé nízkoenergetických domů, ale i domů patřících do kategorie běžných domů si tímto zařízením dokáží snížit roční měrnou potřebu tepla.

Zvýšení kvality vzduchu

Další výhodou větracích systémů s rekuperací je zvýšení kvality vzduchu v obytných místnostech. Většinou jsou domy a byty větrány nedostatečně z různých důvodů (neplýtvat teplem, chránit se před hlukem, nevědomí o nutnosti větrat). Přiváděný vzduch je navíc filtrovaný a zbavený prachu, popř. dalších alergenů v závislosti na typu použitého filtru.

Snížení vlhkosti

Větrací jednotky nám také pomáhají snižovat přebytečnou vlhkost obsaženou ve vzduchu. Vysoká vlhkost se často objevuje v novostavbách domů a bytů, ale také v domech a bytech po rekonstrukci, kdy dojde výměně a utěsnění oken a k dodatečnému zateplení fasády.

Proto se větrací jednotky s rekuperací tepla, jež patří k centrálnímu nucenému větrání, používají stále častěji. Vhodné je však také propočítat, kolik peněz zaplatíme navíc za elektřinu potřebnou k pohonu ventilátorů a provoz rekuperační jednotky.

Účinnost rekuperace

Účinnost rekuperace závisí na množství vzduchu procházejícího rekuperačním výměníkem. Jak vypadá průběhu účinnosti rekuperátoru v závislosti na objemu vzduchu, který rekuperátorem prochází, lze odečítat na grafu, kde je znázorněna křivka účinnosti. Tento graf bývá součástí dokumentace, která se dodávána společně s rekuperační jednotkou. Velikost výměníku by měla odpovídat požadavkům na průtok vzduchu při větrání objektu. Při větším průtoku vzduchu, než na jaký byl výměník dimenzován, účinnost rekuperace klesá, v některých případech i o více než 25%. U vysoce kvalitních rekuperátorů však není toto snížení účinnosti tak výrazné.

Nejčastějí typy rekuperačních výměníků jsou následující:

souproudé – odváděný a přiváděný vzduch proudí stejným směrem

křížové – v odváděný a přiváděný vzduch prochází výměníkem kolmo na sebe

protiproudé – odváděný a přiváděný vzduch proudí soustavou kanálků proti sobě

Dříve se nejčastěji používaly křížové deskové výměníky, ale jejich nevýhodou byla nízká účinnost a proto jsou dnes nahrazovány protiproudými kanálovými výměníky, které dosahují účinnosti až 95%.

Protimrazová ochrana

Rekuperační výměníky je potřebné chránit proti nízkým venkovním teplotám, protože  vzduch uvnitř rekuperačního výměníku může být ochlazen až pod 0°C a vlhkost, kterou s sebou tento odpadní vzduch nese, při prudkém ochlazení kondenzuje, namrzá a může způsobit výrazné snížení účinnosti rekuperátoru nebo dokonce jeho poškození. Jako protimrazové ochrany se nejčastěji využívá zemního výměníku tepla, případně elektrické spirály, která je vložena na vstup rekuperační jednotky. Takto předehřátý přívodní vzduch zabezpečí správnou funkci výměníku a zamezí jeho zamrzání.

Předehřev vzduchu v zimním období

V období nízkých venkovních teplot (např. pod -5°C) je potřebné přiváděný vzduch větracím systémem předehřát. Provádí se to nejčastěji elektrickou topnou spirálou, tepelným čerpadlem či jiným zdrojem tepla. V ostatním topném období je většinou systém rekuperace schopen, společně s pasivními zisky od slunce, osob a elektrických spotřebičů, zabezpečit dostatečně vysokou požadovanou vytápěcí teplotu v domě.

Lokální rekuperační jednotky

Jejich hlavní využití je pro přívod čerstvého vzduchu v jednotlivých místnostech, jak u rekonstruovaných objektů, tak také u novostaveb. Lokální rekuperace se instalují přímo do obvodové zdi větrané místnosti, bez potřeby vzduchotechnických rozvodů. Můžeme si zvolit kruhový nebo čtvercový průchod zdí. Jedná se zpravidla o jednotky malého výkonu s protiproudým rekuperačním výměníkem tepla s nastavitelným objemem větraného vzduchu (např. od 15 do 55 m3/hod), jež mohou dosáhnout účinnosti až 90 %.