tr?ev=6021745992196&cd[value]=0.00&cd[currency]=CZK&noscript=1
volejte_ico.png
 >  Domácnosti  >  Poradenství - úspory energie  >  Výroba vlastní energie z OZE

Výroba vlastní energie z OZE

Paradoxně největším nepřítelem OZE v ČR je zřejmě Státní energetická koncepce ČR, založená na jádru (a uhlí), která je tvořena k obrazu vše ovládajících energetických společností a nebere ohledy na nové trendy ve světě, které naopak OZE preferují a vidí v nich jednu z cest k udržitelnému rozvoji společnosti. Smutné na tom je, že Státní energetická koncepce ČR je závazný dokument, jenž plánuje rozvoj naší energetiky na 30 roků dopředu a podle něj se v příštích letech bude postupovat. Budeme tak nedobrovolně jako občané závislí dlouhodobě na jádru a uhlí a drobné aktualizace Státní energetické koncepce na tom nic již nezmění.

obnovitelné zdroje energie šetří přírodu

MŮŽEME TO ZMĚNIT - OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE !

 

shutterstock_63240292.jpg

Všechno má však vždy nějaké řešení a tak z toho pro občany ČR vyplývá, že je nutné nebýt závislý na externích dodavatelích paliv, energií i vodě a investovat svoje peníze do decentralizace využívající OZE a začít se starat o výrobu tepla, elektřiny i dodávku vody sami.

Každý z nás si může vytvořit svoji malou energetickou koncepci a než dávat nenávratně své peníze za neúměrně předražené dodávky paliv a energie externím monopolním dodavatelům, šetřeme si raději na ostrovní fotovoltaické elektrárny, mikrokogenerační jednotky, peletové kotle, sluneční kolektory, studny i další užitečnou domácí techniku.

Důležité je však nejprve své domy a byty co nejlépe zateplit a snížit jejich energetickou náročnost na minimum a při jejich provozu používat úsporné elektrospotřebiče.

 

Inspirujme se u našich předků - obnovitelné zdroje energie

Mnozí z nás se jistě inspirují v našich předcích, kteří byli energeticky nezávislí, protože si veškeré potřebné energie, teplo a světlo zajišťovali vlastními silami a používali k tomu obnovitelné zdroje energie (OZE). Na vytápění a vaření používali dřevo a otevřené ohniště bylo zpočátku i zdrojem světla. Dnes se více používají dřevěné peletky. Později se na svícení používali pochodně, pak louče a dále byli vvnalezeny kamenné a hliněné lampičky v podobě misky naplněné tukem s knotem ze svitku trávy. Dnes se více používají LED osvětlení. Až za další tisíciletí se objevily voskové a lojové svíce, lampy a lucerny. Jisté však je, že tenkrát nebyli žádní monopolní dodavatelé paliv a energií, jak je tomu dnes. DNES MÁME OZE.

Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie

Vlastníci lesů, pokud nebydlí ve městech, jistě již využívají k vytápění a ohřevu vody palivové dřevo. Tak mohou snižovat své náklady na energie, a pokud mají svoji studnu ještě šetří peníze za vodu.

Kotle, krbová kamna a krbové vložky na dřevo i na pelety

Ti z nás, co musí palivové dříví nakupovat zjišťují, že není vždy jednoduché si palivové dříví obstarat za příznivou cenu. Nesmíme zapomínat také na to, že dříví musíme nechat dostatečně proschnout, někde ho v suchu uskladnit, nařezat a naštípat na potřebné rozměry, aby se vešlo do kotle, krbových kamen či krbové vložky.

Pokud budeme chtít proces vytápění zautomatizovat, budeme nuceni nakupovat dřevěné pelety a pořídit si jako zdroj tepla peletový kotel, peletová kamna nebo krbovou vložku na pelety.

úspora energie, peletky

Termické sluneční zařízení

Teplo na ohřev užitkové vody i na vytápění dokáže vyrobit také termické sluneční zařízení, které je složeno ze slunečních kolektorů, z akumulační nádrže s vodou, kam se vyrobené teplo ukládá prostřednictvím výměníku tepla, z potrubních rozvodů, armatur, expanzní nádoby a zařízení měření a regulace.

Výroba elektřiny z OZE

Z výše uvedeného je zřejmé, že teplo si decentrálně v místě spotřeby vyrobit dokážeme, ale jak je to s výrobou elektřiny, bez níž se naše vytápěcí zařízení zpravidla neobejdou?

Nabízejí se nám následující možnosti:

Mikrokogenerační jednotky

Movitější si mohou pořídit současný vrchol techniky, jímž je mikrokogenerační jednotka na dřevěné pelety, která je schopna zároveň s teplem vyrábět i elektřinu pomocí Stirlingova motoru pohánějícího generátor. Pro domácnost je určena například mikrokogenerační jednotka o tepelném výkonu 4,5 až 10,5 kW a elektrickém výkonu 1,5 až 3 kW. Její elektrická účinnost je 20 až 25% a celková účinnost je cca 90%. Teplota výstupní topné vody je 75°C a vratná topná voda má max.teplotu 65°C. Jednotka je pružně uložena na kovovém rámu a zakrytována tak, aby její hlučnost nepřesáhla z 1m 49 dB. Váží 410 kg, je 760 mm široká, 1160 mm dlouhá a 1590 mm vysoká. Výrobcem je rakouská firma. Prodejní cena je 29.990 EUR. V Rakousku je možno na instalaci mikrokogenerační jednotky získat dotaci až 8.000,-EUR.

Doufejme, že se brzy tato zařízení stanou součástí každé domácnosti a jejich cena bude nižší, než je tomu doposud. K tomu by měla napomoci potřebná daňová reforma, jež by měla takováto ekologická zařízení podporovat. Kdy se jí však dočkáme?

Fotovoltaické sluneční elektrárny

Největší budoucnost mají fotovoltaické sluneční elektrárny, protože se většinou dají umístit na střechy domů, neprodukují žádný hluk ani neznečišťují ovzduší škodlivými zplodinami.

Na instalaci fotovoltaické sluneční elektrárny o výkonu 1 kWp potřebujeme plochu cca 8–10 m2 (podle typu pužitých fotovoltaických panelů). Za rok dokáže tato elektrárna vyrobit cca 1000 kWh elektrické energie.

Označení kWp (p = peak) je jednotka špičkového výkonu fotovoltaické elektrárny. Jedná se o výkon fotovoltaické elektrárny měřený při standardních testovacích podmínkách (STC = Standard Test Conditions), které jsou: energie dopadá na fotovoltaický panel kolmo a má hodnotu E = 1 kW/m2, průzračnost atmosféry Am = 1,5, teplota článků T = 25°C.

Pro běžný rodinný dům je optimální instalovaný výkon fotovoltaické sluneční elektrárny cca 3 kWp (potřebná plocha je 24-30 m2).  Pořizovací cena včetně montáže se pohybuje okolo 300 tisíc korun. Pokud budeme chtít ostrovní fotovoltaický systém, jenž je zcela nezávislý na veřejné síti, budeme si muset připlatit minimálně dalších cca 120 tisíc korun na baterie a regulátor dobíjení. Dále je vhodné mít doma záložní motorovou elektrocentrálu pro období, kdy je menší doba slunečního svitu.

Nejrozšířenější a také konstrukčně nejjednodušší jsou fotovoltaická zařízení, složená z fotovoltaických panelů a měničů stejnosměrného proudu na proud střídavý. Takové zařízení se většinou využívá, pokud chceme proud dodávat a prodávat do veřejné rozvodné sítě se ziskem za dotované ceny.

Méně rozšířené, avšak osvobozené od závislosti na veřejné elektrické síti, jsou tzv. ostrovní fotovoltaické systémy, které jsou složeny z fotovoltaických panelů, regulátoru dobíjení a speciálních akumulátorových baterií, jež jsou konstruovány pro pomalé nabíjení i vybíjení.

K ostrovnímu systému je vhodné připojit spotřebiče napájené stejnosměrným proudem (napětí bývá zpravidla 12 nebo 24 V). Pokud budeme chtít použít běžné síťové spotřebiče (230 V/~50 Hz) budeme muset do elektrických rozvodů osadit měnič proudu (střídač).

Další z možností je tzv. hybridní fotovoltaický systém, který většinu vyrobené elektrické energie dodává pro naši potřebu a přebytky dodávané do veřejné sítě tvoří jen malou část.
Hlavní části této elektrárny tvoří  fotovoltaické panely, akumulátory, solární regulátor a hybridní solární měnič.

Dá se předpokládat, že ceny fotovoltaických panelů budou nadále klesat a s rozvojem elektromobilů se postupně budou zlevňovat i bateriové zdroje a zvyšovat jejich kapacita.

úspora energie, fotovoltaika

Malé větrné elektrárny

Tato zařízení jsou zatím poměrně málo rozšířena, protože nejsou pro jejich provoz vždy optimální podmínky zajišťující dostatečnou sílu a intenzitu větru. Dále pro ně musíme najít v blízkosti domu vhodné místo, protože se nedají pokaždé instalovat na střechu, jako tzv. mikro větrná turbína balónovitého tvaru Energy Ball, která má výkon 100 W při rychlosti větru 10 m/s, maximální výkon 500 W při rychlosti 17 m/s, průměr rotoru složeného ze šesti zakřivených lopatek 1,1 m a váží 30 kg. Tento typ mikro větrné turbíny je údajně vhodný i pro městskou zástavbu, neboť k jejímu bezhlučnému provozu údajně postačuje rychlost větru 2 m/s. Jejímu rozšíření však brání vysoká cena (cca 125 tisíc korun).  

Také ceny klasicky koncipovaných malých větrných elektráren jsou zatím vysoké (cca 120 tisíc korun pro větrnou elektrárnu o max. výkonu 800 W, cca 230 tisíc korun  pro zařízení o max. výkonu 1500 W a cca 490 tisíc korun  pro zařízení o max. výkonu 3000 W).

Výkon těchto malých větrných elektráren bývá u nejmenších (tzv. mikro větrné turbíny) od 100 W do 240 W (průměr rotoru cca 1,5 m) a u větších 500 W až 1000 W (průměr rotoru cca 2,4 m). Vyráběnou elektřinu můžeme tak jako u fotovoltaických elektráren dodávat do veřejné sítě, nebo ji použít pro svoji potřebu, či nabíjet akumulátory a elektřinu využít i v době kdy vítr nefouká.

Existují také větrné mikroturbíny s rotorem o průměru 94 cm, které se roztáčí již při rychlosti větru od 0,1m/s a při rychlosti 10 m/s dávají výkon 50 W. Mají nízkou hmotnost (jsou vyrobeny ze speciálního plastu), malé rozměry a jejich flexibilní konfigurace umožňuje, aby byly instalovány například na sloupy pouličního osvětlení,

Před instalací malé větrné elektrárny se vyplatí, tak jako u výkonnějších zařízení, provést dlouhodobé měření intenzity větru v místě její předpokládané instalace.

Malé vodní elektrárny

Pro ty z nás, kteří bydlí v blízkosti potoka nebo říčky je možno (po patřičném projednání s majitelem pozemku a správcem vodního toku) vyrábět elektřinu pomocí malé vodní elektrárny (mikroelektrárny). Pro použití v domácnosti je zajímavý český vynález domácí vodní mikroelektrárny (bezlopatkového hydromotoru), jenž umožní využití vodní energie velmi malých vodních toků (např. potoků). Hydromotor je vhodný pro průtoky vody 3 - 7 l/s a spád 3-7 m. Zařízení je schopné poskytovat výkon v rozmezí 250 W až 450 W elektrické energie. Množství vyrobené elektřiny se (při použití vhodného pomaluběžného generátoru) pohybuje (v závislosti na konkrétních hodnotách spádu a průtoku) v rozmezí cca 0,6 - 2 kWh za jeden den. Cena včetně generátoru je cca 30 tisíc korun.

V praxi jsou také vyzkoušeny vodní mikroturbíny, které se dají napojit na vodovodní řád pitné nebo průmyslové vody, kde dosahují při vstupním provozním tlaku 0,1 až 0,6 MPa. výkonů od 2 do 50 W. Mohou tak fungovat jako záložní zdroje menších výkonů a vhodně doplnit existující typy akumulátorových a motor generátorových záložních zdrojů.

Nejmenší vodní mikroturbínu lze namontovat na výtok běžné sprchové baterie a protékající vodou při sprchování je mikroturbínou poháněn generátor, který vyrábí elektřinu na provoz malého rádia. Díky dobíjecím bateriím rádio krátce funguje i po zastavení vody.

Související články na téma poradenství - úspory energie pro domácnosti

 

Proč jsme darovali Africe fotovoltaickou elektrárnu?

Máte dotazy na téma obnovitelné zdroje energie?

Kontaktujte našeho poradce, tel. nebo on line dotazníkem.

Vaše dotazy zodpovíme telefonicky, nebo ON LINE

VAŠI PORADCI   Lubomír  Klobušník 

shutterstock_182128013.jpg

 

Tel.: + 420 381 300 520

mobil :         775 030 326

mobil :         776 646 064

 

FORMULÁŘ PRO

POLOŽENÍ DOTAZU  zde       

ekis-logo-text_v200px.gif

Poradenství vykonávají kvalifikovaní energetičtí poradci s finanční podporou Ministerstva průmyslu a obchodu z PROGRAMU EFEKT